Přátelství
"Když se kamarádství změní: Klářin příběh o ztrátě přátelství"
Představte si skupinku holčiček ve věku 10-12 let, které chodí do stejné třídy,
kamarádí se spolu, zažívají běžné věci úměrně jejich věku. Každá z nich má jiný
naturel, jiné rodinné vztahy, jinou péči apod. Někdy po škole, když jim to jejich
odpolední program dovolí se sejdou a jdou ven. Klára se svěřila své mamince, že
cítí, že holky změnily trochu své chování vůči ní. Neví proč, neuvědomuje si, že by se
něco stalo nebo proč ta změna. Možná nastupující puberta 🙂 Popisuje, jak někdy
jdou holky ven, sednou si k mobilům a celé odpoledne "sviští na mobilech". Klára
sice taky umí dobře svištět na mobilu, ale otevřeně sděluje mamince, že celé
odpoledne trávit u mobilu ji přijde jako ztráta času a raději bude doma a třeba si něco
tvořit a možná to může být důvod, proč tak náhlá změna chování. Maminka pozoruje,
že Klára, není tak veselá jako dříve, trochu posmutnělá, když vypráví, co se ve škole
ten den stalo. Po pár dnech situace nabírá trochu jiný rozměr. Tři holky zavolaly
odpoledne Kláře přes společný whatsapp hovor a jedna z nich jí řekla, že jí už nemají
rády a že je pomlouvá. Pro Kláru to bylo jak bodnutí ostrou jehlou.
Vnímá kontext "mít rád" za velmi silný a důležitý. Cítila se ztracená. Jak by je mohla
pomlouvat, když je vždycky považovala za své nejlepší kamarádky? Tato slova jí
zněla v hlavě stále dokola, přestože se snažila pochopit, co se stalo. Proč by si to o
ní myslely? Co udělala špatně? Plakala a neustále přemýšlela, proč se to stalo a
proč jí takhle zavolaly přes mobil. Jak je možné, že vůbec nepřemýšlely, jak se Klára
cítí? V hlavě jí vířily otázky a bolestné myšlenky. Okamžitě po rozhovoru se svěřila
mamince. Tím pocítila velkou úlevu, jako by z ní spadl těžký kámen. Věděla, že má
někoho, kdo jí rozumí a stojí při ní.
Ten den se cítila strašně, ale sebrala všechnu sílu, a ještě tentýž podvečer šla na
trénink, kde se setkala s jednou z těch holčiček z WhatsAppu. Byla na sebe pyšná,
že to zvládla a nenechala se zahnat do kouta – vždyť si vůbec nebyla vědoma, že by
něco udělala!
V následujících dnech o celé situaci mluvila s maminkou a společně hledaly odpovědi
na její otázky. Tím se dostala k většímu uvědomění a pochopení sebe sama i toho,
jak se vyrovnávat s těžkými situacemi.
Co Kláře nejvíce pomohlo?
...to, že se jí maminka neustále ptala
...to, že jí pokládala někdy pro ni zvláštní otázky (Co by si přála odnést z této
konverzace? Podle čeho poznáš, že už jsi klidnější? Co se tím změní? Na koho
dalšího to může mít dopad?)
...to, že s ní ležela na posteli, držela ji pevně za ruku a povídaly si o té situaci
...to, že jí vyprávěla její situace ze školy, které sama prožívala
...to, že jí ukázala, jak se některé situace mohou řešit
...to, že si dokázaly z toho dělat i legraci
...a hlavně to, že ji má a že ji může, kdykoliv, cokoliv svěřit
Co se Klára díky této situaci naučila?
..., někomu se svěřit
..., že není na to sama
..., že každý reaguje na situace jinak (někomu to nevadí, jiný mávne rukou, někdo o
tom přemýšlí)
..., uvědomila si, že se někdy mohou věci zkomplikovat a že přátelství není vždy
jednoduché
...pochopila, že opravdové přátelství je založeno na důvěře a otevřené komunikaci
...uvědomila si, že v tomto věku může být hledání skutečných přátel někdy složité a
že je v pořádku, pokud se občas cítí nejistá
...důležité je neztrácet víru v sebe samu a být otevřená novým možnostem
...Klára se rozhodla, že se bude soustředit na to, co ji baví, a že si vždycky najde čas
na své koníčky a věci, které ji dělají šťastnou
...věděla, že skuteční přátelé to jednou ocení
Pohled rodiče
- Věnujte rozhovorům dostatek času.
- Nikdo nezná lépe své dítě, než právě rodič!
- Sledujte, byť malé "jiné" změny na svých dětech.
- Netlačte na pilu (je to kontraproduktivní) a s plným vědomím se soustřeďte na popis situace.
- Pomáhejte popisem jiných obdobných situací, které jste četli, slyšeli nebo sami zažili. Tím jsou pak děti snáze schopny popsat celou situaci, protože ví, že někdo to samé také prožil.
- Zajímejte se o celkové prostředí, kde se dítě nachází.
- Hledejte společně zdroje
- Soustřeďte se na budoucnost - (Jak by si to představovala? Co by si přála místo toho. Co se potřebuješ naučit, aby si ten problém překonala?)
- Společně pozorujte, jak se situace dále vyvíjí, jak dítě k ní přistupuje, jak se dokázalo změnit, jak jinak reaguje, jak to celé hodnotí.
TIP pro Vás 🙂
Rodinné vyprávění - domácí rituál
Sdílejte své příběhy - ať už z minulosti, z aktuálních zážitků, nebo z fascinujících
událostí, které jste slyšeli či prožili. Každé vyprávění posiluje vzájemné vztahy a
přináší blízkost. Zaměřte se na příběhy, kde se někdo z rodiny setkal s podobnými
problémy, které teď řeší vaše dítě, a ukažte, jak je překonal. Tyto sdílené chvíle nám
ukazují, že nejsme sami, a vytvářejí hluboké emocionální spojení, které nás všechny
obohacuje.
Rozhovor o problému vytváří problémy.
Rozhovor o řešení vytváří řešení.
(Steve de Shazer)